Shromáždění vlastníků jednotek

Shromáždění je nejvyšší orgán společenství vlastníků a tvoří ho všichni vlastníci jednotek v domě. Jeho působnost zákon vyjmenovává: patří sem změna stanov, volba a odměny členů volených orgánů, rozpočet, účetní závěrka, výše příspěvků na správu domu, druh služeb a způsob jejich rozúčtování i větší opravy (§ 1208). Co zákon ani stanovy shromáždění nesvěří, zůstává statutárnímu orgánu, kterému náleží zbytková působnost (§ 163). Shromáždění si ale může rozhodnutí v konkrétní záležitosti vyhradit (§ 1208 písm. h).

Každý vlastník má počet hlasů odpovídající velikosti svého podílu na společných částech (§ 1206 odst. 1). Shromáždění je usnášeníschopné za přítomnosti vlastníků, kteří mají většinu všech hlasů, a k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků, pokud stanovy nebo zákon nežádají počet vyšší (§ 1206 odst. 2). Připouštějí-li stanovy náhradní shromáždění, stačí mu přítomnost vlastníků s alespoň 40 % všech hlasů (§ 1210).

Zasedání svolává statutární orgán tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Svolat ho musí i z podnětu vlastníků, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich. Neudělá-li to, svolají si tito vlastníci shromáždění na náklad společenství sami (§ 1207 odst. 1).

Když se shromáždění sejít nedokáže nebo to připouštějí stanovy, lze rozhodovat i mimo zasedání, lidově per rollam (§ 1211 až § 1214). Vlastník se vyjadřuje písemně, s datem a s podpisem vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí, a neurčí-li stanovy delší lhůtu, má na to patnáct dní. Výsledek hlasování pak statutární orgán oznámí všem vlastníkům v písemné formě (§ 1213).

Praktické otázky kolem svolání, plné moci a zápisu ze schůze se řídí i stanovami konkrétního domu, protože ty mohou pravidla zpřísnit. Tenhle text je obecné vysvětlení pojmu, ne právní rada, znění paragrafů si ověřte u zdroje.